Bakalářské studium (dvouobor)

Cílem bakalářského studia obecné lingvistiky je poskytnout studentům solidní základní metodologicko-teoretickou průpravu ve všech hlavních aspektech lingvistické analýzy a dát jim nástroje k budování široce přenosné lingvistické odbornosti.

 

Profil absolventa studijního oboru

Z hlediska odbornosti se od absolventa bakalářského studia oboru obecná lingvistika očekávají následující dílčí výsledky:

  • osvojí si pevné základy oboru a získá všeobecný přehled o jeho šíři,
  • získá dovednosti a znalosti potřebné v moderním lingvistickém výzkumu na základní úrovni,
  • vytříbí si smysl a cit pro detaily jazykové struktury jako svébytného mentálního chování a naučí se samostatně analyzovat složité jazykové struktury,
  • naučí se hledat souvislosti mezi jazykovou strukturou a jinými složkami lidské existence (psychologické, společenské, biologické),
  • vypěstuje si schopnost kritického myšlení a vytříbeného logického uvažování,
  • naučí se základům argumentace a uplatňování vědecké metody, naučí se hodnotit s pomocí teorie i empirických důkazů alternativní přístupy a analýzy, chápat význam a dopady teoretických předpokladů v argumentaci,
  • získá základní zkušenosti s výběrem a používáním adekvátních výzkumných metod,
  • vypěstuje si dobré vyjadřovací schopnosti, psané i ústní, a efektivnost v komunikaci o poměrně složitých odborných tématech.

Uplatnění absolventa

Absolvent získá odbornou způsobilost k výkonu povolání zejména v těchto oblastech:

  • poradenství ve firmách a veřejnoprávních institucích v oblasti jazyka a mezikulturní komunikace,
  • práce v managementu pro vnitřní a vnější firemní komunikaci,
  • práce ve státní správě – odborník pro vnitřní a vnější komunikaci,
  • práce na slovnících a jazykových korpusech,
  • práce na lingvistických aplikacích v oblasti IT,
  • asistenční práce při sociologických výzkumech,
  • redaktorská činnost, sdělovací prostředky, včetně péče o pragmatickou přiměřenost jazykových projevů,
  • oblast reklamy, pojmenovávání produktů, míst etc.

 

Přijímací zkouška

 

Informace k řízení na rok 2017/2018. (viz též přehled zde)

 

Studijní předpoklady pro úspěšné složení přijímací zkoušky

  • schopnosti pozorování jazykových a komunikačních jevů v mateřském jazyce
  • schopnosti srovnání jazykových a komunikačních jevů mezi jazyky studentovi známými
  • schopnosti logického, konzistentního myšlení

 

Technické podmínky

Obecnou lingvistiku je možné studovat pouze dvouoborově. K zápisu do prvního ročníku je tedy nutné i současné přijetí na jiný bakalářský obor, který umožňuje dvouoborovou kombinaci.

 

Průběh přijímacího řízení

1.kolo – písemná část

Test studijních předpokladů pro lingvistickou analýzu (schopnost pozorování a srovnání jevů v češtině a angličtině, schopnost logického myšlení při práci s neznámým jazykovým materiálem).

2. kolo – ústní část

  • motivace ke studiu – na základě životopisu a seznamu prostudované literatury (předkládá se u přijímací zkoušky)
  • stavba a funkce mateřského a studovaného cizího jazyka
  • odpovědi na otázky k nastudované povinné odborné literatuře – viz podrobné informace níže

Prominutí přijímací zkoušky: přijímací zkouška na obor lingvistika je prominuta účastníkům České lingvistické olympiády, kteří se umístili na prvních třech místech v národním kole. Dokumenty potvrzující umístění je třeba včas dodat na oddělení přijímacího řízení.

Podrobnější informace k prvnímu kolu

Test sestává ze dvou hlavních oblastí. V první oblasti je cílem prokázat základní orientaci v gramatické stavbě češtiny a angličtiny a ukázat schopnost srovnávání jazykových jevů v těchto jazycích. Druhá oblast je zaměřena na analýzu zcela neznámého jazykového materiálu.
Vzorový test je ke stažení zde. Další analytické problémy z druhé oblasti testu najdete např. v archivu na stránkách České lingvistické olympiády.

Podrobnější informace k druhému kolu

Motivace ke studiu

Životopis může být vytvořen v libovolné podobě. Cenné jsou v něm pro nás zejména informace o vašem dosavadním studiu jazyků.
Naše doporučení k předkládanému seznamu literatury (předpokládáme, že uchazeč si vytvoří seznam podle vlastního výběru/zájmu; seznam může samozřejmě obsahovat i jiné než zde uvedené publikace:

Auer, P. (2014): Jazyková interakce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Breton, R. (2007): Atlas jazyků světa. Praha: Albatros.
De Saussure, F. (1996): Obecné principy. In: Kurs obecné lingvistiky. 2. vyd. Praha: Academia, s. 95-126.
Hlavsa, Z. – Čechová, M. – Daneš, F. – Hausenblas, K. – Hoffmannová, J. – Styblík, V. – Svoboda, K. (1995 a další přetisky): Mluvnická část. In: Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol. Praha: SPN, s. 11-148.
Jakobson, R.: Hledání podstaty jazyka. Lze najít in: Jakobson, R. (1995): Poetická funkce, Jinočany: H & H, nebo in: Benveniste, É. a kolektiv (1970): Dvanáct esejů o jazyce. Praha: Mladá fronta, s. 29–45.
Klégr, A. – Zima, P. a kolektiv (1989): Světem jazyků. Praha: Albatros.
Lakoff, G. (2006): Ženy, oheň a nebezpečné věci: co kategorie vypovídají o naší mysli. Triáda.
Nekvapil, J. – Sloboda, M. – Wagner, P. (2009): Mnohojazyčnost v České republice: Základní informace – Multilingualism in the Czech Republic: Basic Information. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Pokorný, J. (2010): Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. Praha: Grada.
Yule, G. (2014): The study of language. 5. vydání. Cambridge: CUP.

Praktické upozornění: Životopis a seznam prostudované odborné literatury se předkládá v den druhého kola přijímací zkoušky.

Stavba a funkce mateřského a studovaného cizího jazyka

Modelové otázky:

  • V čem se liší gramatická stavba češtiny a španělštiny (resp. jazyka X, který jste se učil/a)?
  • Jak a podle jakých kritérií byste mohl/a rozčlenit slovo (výraz) X?
  • Uveďte, jaké funkce (významy, interpretace) má výraz X v daných kontextech.
  • Jaké jsou společenské funkce jazyka X?
  • Jaké je postavení jazyka X ve společnosti?
  • Srovnejte češtinu a francouzštinu (resp. jazyk X, který jste si učil/a) z hlediska vybrané gramatické kategorie (např. jmenného rodu).
  • Odpovědi na otázky k nastudované povinné odborné literatuře

Předpokládáme pozorné nastudování těchto uvedených kapitol/oddílů:
Tyto vybrané oddíly z knihy Hlavsa, Z. – Čechová, M. – Daneš, F. – Hausenblas, K. – Hoffmannová, J. – Styblík, V. – Svoboda, K. (1995 a další přetisky): Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol. Praha: SPN. Kniha je k dostání v knihkupectvích učebnic i běžně v knihovnách.
Kapitola III. Zvuková stránka jazyka:
oddíl 1. České hlásky (s. 29-30).
Kapitola IV. Grafická stránka jazyka:
oddíl 1. Vztah mezi zvukovou a grafickou stránkou […] (s. 38).
oddíl 2. Odchylky od základních principů českého pravopisu (s. 38-40).
Kapitola VIII. Tvarosloví:
oddíl 3. Mluvnické kategorie sloves (s. 104-109).
Kapitola IX. Skladba:
oddíl 2. Věta jako jednotka komunikace. Zvuková stránka věty a pořádek slov
(s. 118-121).

Tato vybraná kapitola z knihy Yule, G. (2014): The study of language. 5. vydání. Cambridge: CUP. Úryvek k volnému stažení na stránce vydavatele.
Kapitola 1: The origins of language (s. 1-7)

Úvod > Bakalářské studium (dvouobor)