Obecné informace o bakalářském programu
Cílem bakalářského studia obecné lingvistiky je poskytnout studentům solidní základní metodologicko-teoretickou průpravu ve všech hlavních aspektech lingvistické analýzy a dát jim nástroje k budování široce přenosné lingvistické odbornosti.
Studijní plány
Profil absolventa studijního programu
Z hlediska odbornosti se od absolventa bakalářského studia programu obecná lingvistika očekávají následující dílčí výsledky:
- osvojí si pevné základy oboru a získá všeobecný přehled o jeho šíři,
- získá dovednosti a znalosti potřebné v moderním lingvistickém výzkumu na základní úrovni,
- vytříbí si smysl a cit pro detaily jazykové struktury jako svébytného mentálního chování a naučí se samostatně analyzovat složité jazykové struktury,
- naučí se hledat souvislosti mezi jazykovou strukturou a jinými složkami lidské existence (psychologické, společenské, biologické),
- vypěstuje si schopnost kritického myšlení a vytříbeného logického uvažování,
- naučí se základům argumentace a uplatňování vědecké metody, naučí se hodnotit s pomocí teorie i empirických důkazů alternativní přístupy a analýzy, chápat význam a dopady teoretických předpokladů v argumentaci,
- získá základní zkušenosti s výběrem a používáním adekvátních výzkumných metod,
- vypěstuje si dobré vyjadřovací schopnosti, psané i ústní, a efektivnost v komunikaci o poměrně složitých odborných tématech.
Uplatnění absolventa
Absolvent získá odbornou způsobilost k výkonu povolání zejména v těchto oblastech:
- poradenství ve firmách a veřejnoprávních institucích v oblasti jazyka a mezikulturní komunikace,
- práce v managementu pro vnitřní a vnější firemní komunikaci,
- práce ve státní správě – odborník pro vnitřní a vnější komunikaci,
- práce na slovnících a jazykových korpusech,
- práce na lingvistických aplikacích v oblasti IT,
- asistenční práce při sociologických výzkumech,
- redaktorská činnost, sdělovací prostředky, včetně péče o pragmatickou přiměřenost jazykových projevů,
- oblast reklamy, pojmenovávání produktů, míst etc.
Přijímací zkouška
Obecné informace k přijímacímu řízení na rok 2021/2022
Přihlášky lze podávat do 28. 2. 2021, podávají se pouze v elektronické podobě. Obecný harmonogram přijímacího řízení najdete zde.
Studijní předpoklady pro úspěšné složení přijímací zkoušky
- schopnosti pozorování jazykových a komunikačních jevů v mateřském jazyce
- schopnosti srovnání jazykových a komunikačních jevů mezi jazyky studentovi známými
- schopnosti logického, konzistentního myšlení
Technické podmínky
Obecnou lingvistiku je studijní program se sdruženým studiem. K zápisu do prvního ročníku je tedy nutné i současné přijetí na jiný bakalářský program, který umožňuje sdružené studium.
Průběh přijímacího řízení
1. kolo – písemná část (doba trvání: 60 minut)
- schopnost pozorování a srovnání jazykových a komunikačních jevů v češtině a angličtině (max. 30 bodů)
- schopnost logického myšlení při práci s neznámým jazykovým materiálem (max. 20 bodů)
2. kolo – ústní část (doba trvání 20–30 minut)
- motivace ke studiu, diskuse na základě životopisu a seznamu prostudované literatury (max. 15 bodů)
- jazyk ve společenském a situačním kontextu (max. 15 bodů)
- srovnání stavby rodného a studovaného cizího jazyka (max. 20 bodů)
kritéria hodnocení motivace ke studiu
- přesvědčivá motivace – důkladně promyšlená a odpovídající náplni studia programu na FF UK: 15–11 bodů
- částečně přesvědčivá motivace – poměrně promyšlená a vcelku odpovídající náplni studia programu na FF UK: 10–6 bodů
- nepřesvědčivá motivace – nedostatečně promyšlená a příliš neodpovídající náplni studia programu na FF UK: 5–0 bodů
Prominutí přijímací zkoušky: přijímací zkouška na program lingvistika je prominuta účastníkům České lingvistické olympiády, kteří se umístili na prvních třech místech v národním kole. Dokumenty potvrzující umístění je třeba včas dodat na oddělení přijímacího řízení.
Podrobnější informace k prvnímu kolu
Test sestává ze dvou hlavních oblastí. V první oblasti je cílem prokázat základní orientaci v gramatické stavbě češtiny a angličtiny a ukázat schopnost srovnávání jazykových jevů v těchto jazycích. Druhá oblast je zaměřena na analýzu zcela neznámého jazykového materiálu.
Vzorový test je ke stažení zde. Další analytické problémy z druhé oblasti testu najdete např. v archivu úloh na stránkách České lingvistické olympiády.
Podrobnější informace k druhému kolu
Motivace ke studiu
Životopis může být vytvořen v libovolné podobě. Cenné jsou v něm pro nás zejména informace o vašem dosavadním studiu jazyků.
Naše doporučení k předkládanému seznamu literatury. Předpokládáme, že si uchazeč nastuduje dle svého zájmu alespoň tři z titulů uvedených níže; seznam může samozřejmě obsahovat i jiné než zde uvedené publikace.
Auer, P. (2014): Jazyková interakce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Breton, R. (2007): Atlas jazyků světa. Praha: Albatros.
De Saussure, F. (1996): Obecné principy. In: Kurs obecné lingvistiky. 2. vyd. Praha: Academia, s. 95-126.
Hlavsa, Z. – Čechová, M. – Daneš, F. – Hausenblas, K. – Hoffmannová, J. – Styblík, V. – Svoboda, K. (1995 a další přetisky): Mluvnická část. In: Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol. Praha: SPN, s. 11-148.
Jakobson, R.: Hledání podstaty jazyka. Lze najít in: Jakobson, R. (1995): Poetická funkce, Jinočany: H & H, nebo in: Benveniste, É. a kolektiv (1970): Dvanáct esejů o jazyce. Praha: Mladá fronta, s. 29–45.
Klégr, A. – Zima, P. a kolektiv (1989): Světem jazyků. Praha: Albatros.
Lakoff, G. (2006): Ženy, oheň a nebezpečné věci: co kategorie vypovídají o naší mysli. Triáda.
Nekvapil, J. – Sloboda, M. – Wagner, P. (2009): Mnohojazyčnost v České republice: Základní informace – Multilingualism in the Czech Republic: Basic Information. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Pokorný, J. (2010): Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. Praha: Grada.
Yule, G. (2014): The study of language. 5. vydání. Cambridge: CUP.
Praktické upozornění: Životopis a seznam prostudované odborné literatury se předkládá v den druhého kola přijímací zkoušky.
Stavba a funkce mateřského a studovaného cizího jazyka
Modelové otázky:
- V čem se liší gramatická stavba češtiny a španělštiny (resp. jazyka X, který jste se učil/a)?
- Jak a podle jakých kritérií byste mohl/a rozčlenit slovo (výraz) X?
- Uveďte, jaké funkce (významy, interpretace) má výraz X v daných kontextech.
- Jaké jsou společenské funkce jazyka X?
- Jaké je postavení jazyka X ve společnosti?
- Srovnejte češtinu a francouzštinu (resp. jazyk X, který jste si učil/a) z hlediska vybrané gramatické kategorie (např. jmenného rodu).
- Odpovědi na otázky k nastudované povinné odborné literatuře