Bakalářský program Obecná lingvistika

Cílem bakalářského studia obecné lingvistiky je poskytnout studentům solidní základní metodologicko-teoretickou průpravu ve všech hlavních aspektech lingvistické analýzy a dát jim nástroje k budování široce přenosné lingvistické odbornosti. Bakalářský program Obecná lingvistika lze studovat jako tzv. major nebo minor, jejichž studijní plány najdete zde:

• major
• minor

Profil absolventa studijního programu

Z hlediska odbornosti se od absolventa bakalářského studia programu obecná lingvistika očekávají následující dílčí výsledky:

• osvojí si pevné základy oboru a získá všeobecný přehled o jeho šíři,
• získá dovednosti a znalosti potřebné v moderním lingvistickém výzkumu na základní úrovni,
• vytříbí si smysl a cit pro detaily jazykové struktury jako svébytného mentálního chování a naučí se samostatně analyzovat složité jazykové struktury,
• naučí se hledat souvislosti mezi jazykovou strukturou a jinými složkami lidské existence (psychologické, společenské, biologické),
• vypěstuje si schopnost kritického myšlení a vytříbeného logického uvažování,
• naučí se základům argumentace a uplatňování vědecké metody, naučí se hodnotit s pomocí teorie i empirických důkazů alternativní přístupy a analýzy, chápat význam a dopady teoretických předpokladů v argumentaci,
• získá základní zkušenosti s výběrem a používáním adekvátních výzkumných metod,
• vypěstuje si dobré vyjadřovací schopnosti, psané i ústní, a efektivnost v komunikaci o poměrně složitých odborných tématech.

Uplatnění absolventa

Absolvent získá odbornou způsobilost k výkonu povolání zejména v těchto oblastech:

• poradenství ve firmách a veřejnoprávních institucích v oblasti jazyka a mezikulturní komunikace,
• práce v managementu pro vnitřní a vnější firemní komunikaci,
• práce ve státní správě – odborník pro vnitřní a vnější komunikaci,
• práce na slovnících a jazykových korpusech,
• práce na lingvistických aplikacích v oblasti IT,
• asistenční práce při sociologických výzkumech,
• redaktorská činnost, sdělovací prostředky, včetně péče o pragmatickou přiměřenost jazykových projevů,
• oblast reklamy, pojmenovávání produktů, míst etc.

Informace k přijímacímu řízení

Přihlášky lze podávat od 1. 11. 2024 do 28. 2. 2025, podávají se pouze v elektronické podobě. Podrobné informace k průběhu přijímacího řízení i jeho harmonogram najdete na stránkách Referátu přijímacího řízení FF UK. Přihlášku ke studiu můžete založit na této stránce, kde si také můžete vyhledat informace k jednotlivým studijním programům nabízeným na FF UK. Souhrnné informace k průběhu přijímací zkoušky a požadavkům ke přijetí do našeho programu najdete zde. Celá přijímací zkouška probíha distančně. Písemný test budete vyplňovat v systému Moodle, ústní pohovor bude vedený přes videokonferenční aplikaci, jako je např. Zoom. O technických náležitostech budete včas předem informováni.

Podrobnější informace k prvnímu kolu (písemný test)

Test sestává ze dvou hlavních oblastí. V první oblasti je cílem prokázat základní orientaci v gramatické stavbě češtiny a angličtiny a ukázat schopnost srovnávání jazykových jevů v těchto jazycích. Druhá oblast je zaměřena na analýzu zcela neznámého jazykového materiálu. Vzorový test je ke stažení zde a jeho řešení najdete tady. Další analytické problémy z druhé oblasti testu najdete např. v archivu úloh České lingvistické olympiády.

Podrobnější informace k druhému kolu

S kolegy jsme si pro vás připravili krátkou demonstraci toho, jak bude technicky probíhat 2. kolo přijímací zkoušky. Video najdete zde.

Podklady pro druhé kolo

Před druhým kolem je třeba dodat strukturovaný životopis a seznam prostudované odborné (včetně popularizační) literatury. V životopise jsou pro nás cenné zejména informace o vašem dosavadním studiu jazyků. Předpokládáme, že si uchazeč nastuduje dle svého zájmu alespoň tři z titulů uvedených níže; seznam může samozřejmě obsahovat i jiné než zde uvedené publikace včetně popularizačních prací.

Auer, P. (2014): Jazyková interakce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Breton, R. (2007): Atlas jazyků světa. Praha: Albatros.
De Saussure, F. (1996): Obecné principy. In: Kurs obecné lingvistiky. 2. vyd. Praha: Academia, s. 95-126.
Hlavsa, Z. – Čechová, M. – Daneš, F. – Hausenblas, K. – Hoffmannová, J. – Styblík, V. – Svoboda, K. (1995 a další přetisky): Mluvnická část. In: Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol. Praha: SPN, s. 11-148.
Jakobson, R.: Hledání podstaty jazyka. Lze najít in: Jakobson, R. (1995): Poetická funkce, Jinočany: H & H, nebo in: Benveniste, É. a kolektiv (1970): Dvanáct esejů o jazyce. Praha: Mladá fronta, s. 29–45.
Klégr, A. – Zima, P. a kolektiv (1989): Světem jazyků. Praha: Albatros.
Lakoff, G. (2006): Ženy, oheň a nebezpečné věci: co kategorie vypovídají o naší mysli. Triáda.
Nekvapil, J. – Sloboda, M. – Wagner, P. (2009): Mnohojazyčnost v České republice: Základní informace – Multilingualism in the Czech Republic: Basic Information. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Pokorný, J. (2010): Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. Praha: Grada.
Yule, G. (2014): The study of language. 5. vydání. Cambridge: CUP.

Stavba a funkce mateřského a studovaného cizího jazyka

Modelové otázky:

• V čem se liší gramatická stavba češtiny a španělštiny (resp. jazyka X, který jste se učil/a)?
• Jak a podle jakých kritérií byste mohl/a rozčlenit slovo (výraz) X?
• Uveďte, jaké funkce (významy, interpretace) má výraz X v daných kontextech.
• Jaké jsou společenské funkce jazyka X?
• Jaké je postavení jazyka X ve společnosti?
• Srovnejte češtinu a francouzštinu (resp. jazyk X, který jste si učil/a) z hlediska vybrané gramatické kategorie (např. jmenného rodu).
• Odpovědi na otázky k nastudované povinné odborné literatuře