Bakalářské studium (sdružené studium)

Obecné informace o bakalářském programu

Cílem bakalářského studia obecné lingvistiky je poskytnout studentům solidní základní metodologicko-teoretickou průpravu ve všech hlavních aspektech lingvistické analýzy a dát jim nástroje k budování široce přenosné lingvistické odbornosti.

Na stránce najdete:

Studijní plány bakalářského programu obecná lingvistika

Profil absolventa studijního programu

Z hlediska odbornosti se od absolventa bakalářského studia programu obecná lingvistika očekávají následující dílčí výsledky:

  • osvojí si pevné základy oboru a získá všeobecný přehled o jeho šíři,
  • získá dovednosti a znalosti potřebné v moderním lingvistickém výzkumu na základní úrovni,
  • vytříbí si smysl a cit pro detaily jazykové struktury jako svébytného mentálního chování a naučí se samostatně analyzovat složité jazykové struktury,
  • naučí se hledat souvislosti mezi jazykovou strukturou a jinými složkami lidské existence (psychologické, společenské, biologické),
  • vypěstuje si schopnost kritického myšlení a vytříbeného logického uvažování,
  • naučí se základům argumentace a uplatňování vědecké metody, naučí se hodnotit s pomocí teorie i empirických důkazů alternativní přístupy a analýzy, chápat význam a dopady teoretických předpokladů v argumentaci,
  • získá základní zkušenosti s výběrem a používáním adekvátních výzkumných metod,
  • vypěstuje si dobré vyjadřovací schopnosti, psané i ústní, a efektivnost v komunikaci o poměrně složitých odborných tématech.

Uplatnění absolventa

Absolvent získá odbornou způsobilost k výkonu povolání zejména v těchto oblastech:

  • poradenství ve firmách a veřejnoprávních institucích v oblasti jazyka a mezikulturní komunikace,
  • práce v managementu pro vnitřní a vnější firemní komunikaci,
  • práce ve státní správě – odborník pro vnitřní a vnější komunikaci,
  • práce na slovnících a jazykových korpusech,
  • práce na lingvistických aplikacích v oblasti IT,
  • asistenční práce při sociologických výzkumech,
  • redaktorská činnost, sdělovací prostředky, včetně péče o pragmatickou přiměřenost jazykových projevů,
  • oblast reklamy, pojmenovávání produktů, míst etc.

nahoru

Přijímací zkouška

Obecné informace k přijímacímu řízení

Přihlášky lze podávat do 28. 2. 2022, podávají se pouze v elektronické podobě. Obecný harmonogram přijímacího řízení najdete zde.

Studijní předpoklady pro úspěšné složení přijímací zkoušky

  • schopnosti pozorování jazykových a komunikačních jevů v mateřském jazyce
  • schopnosti srovnání jazykových a komunikačních jevů mezi jazyky studentovi známými
  • schopnosti logického, konzistentního myšlení
Technické podmínky

Obecnou lingvistiku je studijní program se sdruženým studiem. K zápisu do prvního ročníku je tedy nutné i současné přijetí na jiný bakalářský program, který umožňuje sdružené studium.

nahoru

Průběh přijímacího řízení

1. kolo – písemná část

1. kolo přijímací zkoušky má podobu distančního písemného testu v trvání 60 minut. Uchazeči budou předem informováni o termínu zkoušky v systému Moodle a o jejích technických náležitostech. Hodnoceny budou:

  1. schopnost pozorování a srovnání jazykových a komunikačních jevů v češtině a angličtině (max. 30 bodů);
  2. schopnost logického myšlení při práci s neznámým jazykovým materiálem (max. 20 bodů).

2. kolo – ústní část

2. kolo přijímací zkoušky má podobu distančního ústního zkoušení v trvání cca. 30 minut. Hodnoceny budou:

  1. motivace ke studiu, diskuse na základě životopisu a seznamu prostudované literatury (max. 15 bodů);
  2. odpovědi na otázky týkající se jazyka ve společenském a situačním kontextu (max. 15 bodů);
  3. odpovědi na otázky týkající se srovnání stavby rodného a studovaného cizího jazyka (max. 20 bodů).

Kritéria hodnocení motivace ke studiu

  • přesvědčivá motivace – důkladně promyšlená a odpovídající náplni studia programu: 15–11 bodů
  • částečně přesvědčivá motivace – poměrně promyšlená a vcelku odpovídající náplni studia programu: 10–6 bodů
  • nepřesvědčivá motivace – nedostatečně promyšlená a příliš neodpovídající náplni studia programu: 5–0 bodů

Přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky

Od přijímací zkoušky lze upustit v případě účastníků České lingvistické olympiády, kteří se umístili na prvních třech místech v národním kole. Žádost o upuštění od přijímací zkoušky musí uchazeč podat na Oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů fakulty nejpozději dne 11. 5. 2022.

nahoru

Podrobnější informace k prvnímu kolu

Test sestává ze dvou hlavních oblastí. V první oblasti je cílem prokázat základní orientaci v gramatické stavbě češtiny a angličtiny a ukázat schopnost srovnávání jazykových jevů v těchto jazycích. Druhá oblast je zaměřena na analýzu zcela neznámého jazykového materiálu.
Vzorový test je ke stažení zde a jeho řešení najdete tady. Další analytické problémy z druhé oblasti testu najdete např. v archivu úloh na stránkách České lingvistické olympiády.

nahoru

Podrobnější informace k druhému kolu
Demonstrační video k ústní zkoušce

S kolegy jsme si pro vás připravili krátkou demonstraci toho, jak bude technicky probíhat 2. kolo přijímací zkoušky. Video najdete zde.

Podklady pro druhé kolo

Před druhým kolem je třeba dodat strukturovaný životopis a seznam prostudované odborné (včetně popularizační) literatury. V životopise jsou pro nás cenné zejména informace o vašem dosavadním studiu jazyků.

Materiály je třeba odevzdat elektronicky na emailovou adresu bakalar.lingvistika@ff.cuni.cz nejpozději do 12:00 hod. dne předcházejícího dni konání 2. kola přijímací zkoušky.

Naše doporučení k předkládanému seznamu literatury. Předpokládáme, že si uchazeč nastuduje dle svého zájmu alespoň tři z titulů uvedených níže; seznam může samozřejmě obsahovat i jiné než zde uvedené publikace včetně popularizačních prací.

Auer, P. (2014): Jazyková interakce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Breton, R. (2007): Atlas jazyků světa. Praha: Albatros.
De Saussure, F. (1996): Obecné principy. In: Kurs obecné lingvistiky. 2. vyd. Praha: Academia, s. 95-126.
Hlavsa, Z. – Čechová, M. – Daneš, F. – Hausenblas, K. – Hoffmannová, J. – Styblík, V. – Svoboda, K. (1995 a další přetisky): Mluvnická část. In: Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol. Praha: SPN, s. 11-148.
Jakobson, R.: Hledání podstaty jazyka. Lze najít in: Jakobson, R. (1995): Poetická funkce, Jinočany: H & H, nebo in: Benveniste, É. a kolektiv (1970): Dvanáct esejů o jazyce. Praha: Mladá fronta, s. 29–45.
Klégr, A. – Zima, P. a kolektiv (1989): Světem jazyků. Praha: Albatros.
Lakoff, G. (2006): Ženy, oheň a nebezpečné věci: co kategorie vypovídají o naší mysli. Triáda.
Nekvapil, J. – Sloboda, M. – Wagner, P. (2009): Mnohojazyčnost v České republice: Základní informace – Multilingualism in the Czech Republic: Basic Information. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Pokorný, J. (2010): Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. Praha: Grada.
Yule, G. (2014): The study of language. 5. vydání. Cambridge: CUP.

Stavba a funkce mateřského a studovaného cizího jazyka

Modelové otázky:

  • V čem se liší gramatická stavba češtiny a španělštiny (resp. jazyka X, který jste se učil/a)?
  • Jak a podle jakých kritérií byste mohl/a rozčlenit slovo (výraz) X?
  • Uveďte, jaké funkce (významy, interpretace) má výraz X v daných kontextech.
  • Jaké jsou společenské funkce jazyka X?
  • Jaké je postavení jazyka X ve společnosti?
  • Srovnejte češtinu a francouzštinu (resp. jazyk X, který jste si učil/a) z hlediska vybrané gramatické kategorie (např. jmenného rodu).
  • Odpovědi na otázky k nastudované povinné odborné literatuře

nahoru

Úvod > Uchazeč > Bakalářské studium (sdružené studium)